Pracuji v terénní službě jako peer konzultantka a peer pečující. Je to práce velmi pestrá a rozmanitá. Někdy chodí klienti k nám do kanceláře, někdy jezdíme k nim domů, někdy jsme s klienty uvnitř, někdy se jdeme projít ven. Jak vypadá několik mých dnů?
Ráno začínáme týmovou poradou, kde probereme důležité informace ke klientům i k chodu služby. Pak už mám naplánované schůzky. Volám si s klientkou, která preferuje jen telefonický kontakt. Probíráme, jak se cítí – je krátce po hospitalizaci a změně medikace. Motivuji ji k nějaké činnosti a sdílím moje zkušenosti z návratu do života po hospitalizaci. Snažím se předat jí naději, že změna je možná, chce to trpělivost a vlastní aktivitu. Domlouváme se na příštím kontaktu a loučíme se. Další, komu volám, je maminka klientky, kde jsem zapojena jako peer pečující – podpora právě pro maminku. Domlouváme se na příštím setkání. Po obědě přichází klient k nám do kanceláře, ale protože je venku krásně, domlouváme se, že půjdeme ven. Jdeme se projít po náplavce u Radbuzy, kde si prohlížíme plakáty k historii projektu „K světu“. Cestou si povídáme, jak jde život. Vzájemně sdílíme, co je u nás nového. Je to příjemně strávený čas. Po návratu do kanceláře dělám nutnou administrativu. Za půl hodiny přichází další klient. Tentokrát zůstáváme v kanceláři, a tak podle našich týmových zvyklostí nabízím vodu, kávu nebo čaj. Když přicházím do jednací místnosti s hrnkem kávy v ruce, klient mi ukazuje, že má nově zařízenou platební kartu a v mobilu bankovní aplikaci. To oceňuji jako velký krok na cestě zotavení, že už může sám hospodařit se svými penězi. Povídáme si, jak trávil Velikonoce, co je nového od minulé schůzky. A protože rád vaří a peče, probíráme i toto téma, které nás baví oba. Dokonce mi diktuje recept na dort, který včera dělal. Dostávám i tipy na zajímavé výlety v okolí Plzně, a tak chvíli mluvíme o těch místech. V družném hovoru hodina utekla jako nic, tak si domlouváme další setkání a loučíme se. Ještě trochu administrativy a pracovní den končí, jde se domů.
Další den opět začínáme poradou. Po ní přichází do kanceláře první klient, se kterým mám ten den domluvenou schůzku. Nabízím možnost jít se projít ven, ale pán odmítá s tím, že je tam ještě dost zima. A tak mu vařím kávu a usedáme ke stolu v zasedačce. Je to bývalý aktivní sportovec a nyní nadšený turista, o společná témata opět není nouze. Při odchodu klient oceňuje, že se se mnou hezky povídá. Následuje povinná administrativa a pak pauza na oběd. Po obědě mám v plánu výjezd za klientem mimo Plzeň. Jedu za ním poprvé sama, pro jistotu proto využívám navigaci v mobilu. Zastavuji před domem přesně na čas. Zazvoním a pán vychází ven. Říká, ať na něho počkám, že se oblékne a půjdeme se projít ven do vsi. Po chvíli vyrážíme. Jdeme pomalu. Je vidět, že pánovi není moc dobře. Přesto udržujeme konverzaci a vzájemně sdílíme podobné zážitky. Přeje nám krásné počasí. Všímáme si rozkvetlých stromů, keřů a květin. Vycházka nám trvá skoro přesně hodinu a při návratu mi za ni pán děkuje. Tahle schůzka pro mě byla v tom týdnu nejtěžší. Je pro mě stále ještě těžké setkávat se s klienty, kteří zrovna prožívají kritické období ve svém životě s duševní nemocí. Chtěla bych všem pomoci, aby se cítili lépe, ale zároveň vím, že to není úplně možné. Tak se snažím zpříjemnit jim alespoň ten čas, který trávíme spolu. Vracím se do kanceláře a před odchodem domů se ještě pověnuji administrativě.
Je tady pátek, a to máme poradu až odpoledne. Ráno po příchodu do práce se věnuji samostudiu – ještě mi chybí prostudovat některé materiály, návody a směrnice. Těším se na dnešní jedinou naplánovanou schůzku. S klientkou se pravidelně scházíme na okraji Plzně a chodíme se projít do přírody. Ráno padaly z nebe trakaře, tak se trochu bojím, jak to se schůzkou dopadne. Vyrážím z kanceláře na tramvaj a říkám si, kam asi v tom nečasu půjdeme. Klientka přichází a společně vyhodnocujeme, že už prší trochu míň a můžeme jít tedy ven, jak jsme zvyklé. Jemně prší a my zacházíme do lesa, pak pokračujeme k rybníku. Cestou kolem rybníka probíráme aktuální situaci, která není úplně dobrá, ale zatím se dá zvládat. Jdeme a hovoříme o spoustě různých témat, kterými teď klientka žije. Podporuji ji hlavně v tom, ať myslí především na sebe, své potřeby a své zdraví. Kolečko se uzavřelo a přicházíme zpět na tramvajovou zastávku. Domlouváme se na další schůzce za čtrnáct dní a loučíme se. Cestou zpět do kanceláře se zastavuji v restauraci na oběd. V kanceláři pak vyplním zápis ze schůzky. Následuje pravidelná páteční porada, kde si shrnujeme, co je akutní před víkendem, a plánujeme přípravu na pondělí. A to je vše. Mám nějaké hodiny navíc, a tak po poradě odcházím domů. Přeji všem hezký víkend!
Miloslava Badalová
Ledovec nabízí službu Sociální rehabilitace pro oblasti Plzeň venkov a Tachovsko, Stříbrsko. Bližší informace najdete zde.
Příspěvek je zveřejněný se souhlasem klientů.
Foto (c) Miloslava Badalová