středa, 10 kvě 2017 12:48

Být šťastný? Nebýt nenasytný!

Zdravím Vás…

Jmenuji se Honza, je mi jednadvacet let a léta jsem bojoval s drogovou závislostí, spojenou s častými psychotickými problémy v podobě paranoi, sluchových halucinací apod. Dost často jsem tápal, zoufal a vyskytoval jsem se v situacích, kdy jsem neměl nic a jedinou mou společností byl pervitin a dívky, které neexistují.

Po letech boje, se poprvé zdá, že je můj život na dobré cestě, už téměř rok abstinuji, zařídil jsem si vlastní bydlení, nastupuji do zaměstnání, vrátil jsem se k mým koníčkům v podobě kresby, malby a poezie.Chodím do galerii a hodně cestuji po celé republice, a plánuji velkou cestu do Paříže… Zkrátka si užívám života…

Na samotě u lesa

Je pravdou, že to nebylo zrovna lehké, musel jsem překopat celý svůj život. Úplně jsem změnil místo bydliště. Po dokončené léčbě závislostí jsem se přestěhoval na samotu do lesů, kousek od Slapské přehrady, abych začal znovu… Každé ráno jsem štípal dřevo, doplňoval vodu ze studny, hrabal listí, staral se o chatu, a když jsem potřeboval nakoupit, musel jsem se vydat na dvouhodinovou procházku do nejbližšího krámu. Začal jsem žít úplně jinak, začal jsem víc tvořit, místo drog jsem začal cvičit jógu a pít všechny možné druhy čajů, naučil jsem se odpočívat, ale i pracovat.

Nechat je zas odejít

Změnil jsem postoj k životu a vytvořil si vlastní přístup ke svému problému… Například: Spousta bývalých feťáků, se učí překonávat chutě na drogy… i já s nimi kdysi bojoval, ale až v poslední léčbě jsem nalezl metodu, která mi opravdu pomohla, a na kterou jsem přišel úplně sám… a to metodou je tyto chutě, toto bažení, neřešit… Uvědomit si je a nechat je projít a hlavně se nimi nenechat ovládat, nechat je odejít stejně jako přišly a vůbec jim nevěnovat pozornost… Vždyť je přece normální, že mám chutě na drogy, když jsem bývalý feťák. Je to naprosto běžné a nestojí za to věnovat tomu nějakou větší pozornost. Díky tomuto přístupu a změně mých zvyků a životních priorit, se mi daří žít poměrně šťastný a pohodový život.

Štěstí je...

Nyní žiji v Českých Budějovicích a sháním si práci. Mám malý byt, v něm své čajové a umělecké hnízdo a žiji jako každý normální člověk. Raduju se z maličkostí, neřeším nepodstatné věci a z velkých problému se snažím dělat malé… Jsem spokojený s tím, co mám a nehoním se za nějakým nesplnitelným cílem… Myslím si, že cílem k tomu být šťastný, je nebýt nenasytný…

To asi k mé cestě k zotavení…. :)     

Podívejte se do galerie na moje obrazy:

Naposledy změněno středa, 10 kvě 2017 13:07

Galerie obrázků


Zpět do rubriky Zotavení aktuálně